František Hennek

Datum narození: r. 1880
Místo narození: Želazno (Eisen)
Ordinace:1908
Působení v Dubci: 1.5.1921 - 7.3.1951
Datum úmrtí: 7.3.1951
Místo posledního odpočinku: Dubec

Míto narození je označeno červeně - Želazno.

František Hennek se narodil v Želaznu v tehdejším pruském, dnes polském Slezsku
v roce 1880. Ordinován byl v roce 1908. Kolem jeho osobnosti je řada otevřených otázek. Jak se z rodného pruského Slezska dostal do Pražské arcidiecéze, kde působil jako kněz na různých místech. Působil také v Lomnici na Sokolovsku, v Krajkové
a v Boru. V roce 1921 přešel do českobudějovické diecéze. 1. 5. 1921 získává místo dubeckého faráře.
Hennek díky svým schopnostem farnost opět pozvedl. S opravou kostela začal patrně záhy po svém jmenování. Dle patronátního úřadu v Boru ze dne 26. 10. 1923 byly navrženy nutné stavební opravy kostela, které byly odhadnuty na 2.664,50 korun.
Z toho zednické práce a materiál činily 2.399,50 korun, na práce podavačů a dovoz
bylo ponecháno 265 korun. Částka byla rozpočtena mezi patrona kostela knížete von Aloise Löwensteina a obce Bezděkov, Třemešné, Dubec, Třískolupy, Rájov a Pavlíkov.
V roce 1925 objedvává Hennek osvětlení pro kostel, jehož zřízení má činit 4.237,30 korun. Zakázku má provést firma Elektra Geselschaft m.b. H. ze Stoda. Ve stejném roce objednal i opravu varhan u tachovského varhanáře Antonína Helferta. V těchto případech mu však patronátní úřad v Boru vzkázal, aby finanční částku na opravy
získal ze sbírek, jelikož patronát nemá na tyto výdaje peníze.
Patronátní úředníci si uvědomovali Hennekovy manažerské schopnosti a věděli,
že peníze na opravu kostela jistě někde získá. Podle tvrzení patronátu byl kostel
v Dubci velice bohatý, protože se tu konalo mnoho svateb a křtů. Farář Hennek byl považován za nejschopnějšího faráře z celého löwensteinského velkostatku Bor - Bezdružice. Na druhé straně žebříčku stál farář v Bezdružicích, kterého považovali
za neschopného a proto chudého. V roce 1927 si Hennek stěžuje patronátnímu úřadu, že každá ves má svoji vlastní kapelu, pouze v Dubci nikoli, mluví se také znovu
o zaplacení elektroinstalace kostela. Patronát na to Hennekovi znovu sděluje, že pokud chce elektrické osvětlení kostela, musí mu je zaplatit obec.
V roce 1930 byl Hennek vyznamenán titulem „osobní děkan“. Přečkal zde německý zábor v letech 1938 – 1945. V letech 1940 – 1945 byla farnost Dubec přidělena pod jurisdikci biskupa v Řezně. I když kněžská matrika uvádí, že byl německé národnosti, zůstal ušetřen po 2. světové válce odsunu, kterého byli z německých kněží ušetřeni pouze ti, kteří byli nacistickým režimem persekuováni, o čemž žádné zmínky dosud nemáme. Mnozí využili možnost zvýhodněného odchodu – prakticky s celým movitým majetkem. Zatímco mnoho německých kněží, kteří sice zůstali mimo odsun, museli odejít po r. 1948, Hennek František zde zůstává. Díky jeho trvalé přítomnosti zůstal kostel i fara ušetřeny devastaci, která už krátce po válce v pohraničí postihla mnohé kostely, fary, kaple … Dosvědčuje to i Hennekem vlastnoručně vyplněný dotazník,
který biskupská konsitoř rozesílala koncem roku 1947 na farnosti v pohraničí.
Hennek Frnatišek v Dubci zůstal až do své smrti dne 7. 3. 1951. Za dobu 30 let
se nesmazatelně podepsal na zvelebení a zachování hostorické hodnoty kostela.
Je pochován na zdejším hřbitově hned vedle hlavního kříže. Jeho smrtí končí i dubecká farnost. Po 93 letech se stává opět lokálií, která je sloučena a spravována z Bělé nad Radbuzou.